5. SVĚTOVÝ DEN PRARODIČŮ A SENIORŮ

Farnost Přidáno: 26. července 2025

I když ve stáří je tendence hledět do minulosti větší, je třeba dívat se do budoucnosti, protože i když je tělo je slabé, nic mu nemůže zabránit v lásce, v modlitbě, v darování se, v bytí jeden pro druhého a žití ve víře jako zářivém znamení naděje" (srov. v poselství papeže Lva XIV)

Poselství papeže Lva XIV k pátemu Světovému dni pararodičů a seniorů je inspirováno citátem "Blaze tomu, kdo neztratil naději" (srov. Sir 14,2)

Drazí bratři a sestry!
Jubileum, které prožíváme, nám pomáhá objevit, že naděje je vždy zdrojem radosti, a to v každém věku. Je-li naděje pak ještě upevněna ohněm dlouhého života, stává se zdrojem plné blaženosti. Písmo svaté ukazuje různé příklady mužů a žen, kteří jsou již pokročilého věku a které Pán zapojuje do svých plánů spásy. Pomysleme na Abraháma a Sáru: jsou nyní již staří a stále nevěří Božímu slovu, které jim slibuje narození syna. Zdálo se, že nemožnost zrodit potomka uzavřela jejich nadějný pohled na budoucnost.
Zachariášova reakce na oznámení o narození Jana Křtitele se nikterak neliší: „Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a také moje žena je v pokročilém věku“ (Lk 1,18). Stáří, neplodnost a fyzický úpadek jako by uhášely naděje na život a plodnost všech těchto mužů a žen. A dokonce i otázka, kterou klade Ježíšovi Nikodém, když Mistr hovoří o „novém narození“, se zdá být čistě řečnická: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Přece nemůže podruhé vejít do mateřského lůna a narodit se“ (Jan 3,4).

A přece pokaždé, tváří v tvář zdánlivě nepochybné odpovědi, překvapí Pán své partnery v rozhovoru zásahem spásonosné síly.
 

Celý text Poselství papeže Lva XIV