Ministrovali jsme papeži Františkovi

Čeští bohoslovci v Římě ministrovali při velikonoční vigilii
8. dubna 2018

Na velikonoční svátky se na teologických fakultách nevyučuje a bohoslovci opouští seminář, aby pomáhali ve svých diecézích a ve svých farnostech. V české Papežské koleji Nepomucenum je zvykem, že jednou za tři roky se na Velikonoce neodjíždí domů, ale zůstává se v Římě. V těchto dnech je možnost se účastnit i papežských bohoslužeb ať už na Svatopetrském náměstí nebo v bazilice sv. Petra.

Tento rok, jsme ale dostali příležitost, abychom my bohoslovci z české koleje ministrovali na nejslavnější mši – velikonoční vigilii se Svatým otcem. Papežské bohoslužby po organizační stránce zajišťuje zvláštní úřad Římské kurie, který tvoří papežští ceremonáři. Šéfem tohoto sedmičlenného týmu je Mons. Guido Marini, kterého, stejně jako jeho kolegy, lze poznat při mších s papežem podle purpurové kleriky s rochetou. Pro každou mši vybírají z nabídky mnoha bohosloveckých kolejí, které v Římě jsou. Pro velikonoční vigilii si tentokrát vybrali Čechy.

Žádná papežská mše sv. se neobejde bez poctivého nácviku. Proto jsme se s ceremonáři sešli na Bílou sobotu ráno u oltáře ve vatikánské bazilice. Přivítal nás Mons. Marini, uvedl nás několika větami do duchovního smyslu noční liturgie a zahájil nácvik krátkou modlitbou. Po tom si každý ceremonář k sobě vybral několik bohoslovců. Každý má na starosti určitý úsek liturgie. Někdo organizuje ministranty s misálem a mikrofonem, někdo ministranty s kadidlem, jiný má na starosti přípravu oltáře. Během dopoledne se nácvik na celou liturgii zopakoval dvakrát, stejně tak i večer před začátkem bohoslužby.

Těsně přede mší svatou se všichni ceremonáři, ministranti a sakristiáni shromáždili v boční kapli u slavné Piety od Michelangela. V momentě, kdy se všichni obléknou a připraví, vchází muž v bílém. Svatý otec papež František si s úsměvem na tváři podá ruku se všemi přítomnými, což je pro každého jistě silný a nezapomenutelný zážitek. Poté odchází do vedlejší místnosti, kde v tiché modlitbě a soustředěnosti obléká mešní roucha.

Vigilie začala v atriu před vchodem do baziliky. Za paškálem pak vyrazil liturgický průvod do zatím ztemnělé baziliky. Symbolika tmy a světla je při této bohoslužbě vždy působivá, o to víc v tak majestátním prostoru, jakým svatý Petr jistě je. V každém určitě tato bohoslužba zanechala hluboký dojem. Do paměti těch, kdo mohli ministrovat, se zapsalo to, že i přes velkou slávu a důstojnost místa a události, nemuseli být nervózní ze své služby, protože ceremonáři dokázali vytvořit už při nácviku klidnou atmosféru svým trpělivým přístupem. Díky tomu mohl tuto slavnost každý prožít do hloubky. Mně osobně se vryl do paměti moment, kdy papež řekl nově pokřtěným, že se za ně modlí celá církev. V tu chvíli jsem si uvědomil, že tomu tak opravdu je. Protože na tomto místě a právě on to může říct s jistotou.

Martin Mokrý