Milí farníci a všichni kolem dobré vůle! :

Děkuju všem, kdo se v těchto dnech nasazujete, často velmi obětavě, do služby potřebným! Nebudu zde vypočítávat kdo všechno a co všechno, protože nebeský Otec to ví. A to stačí. Děkuju i všem, kdo se za ty všechny nasazené v terénu modlíte a povzbuzujete. Služba druhým je naší ctí. Kdo pomáhá, nehazarduje!  Na přímluvu svatého Josefa žehná Otec Jiří

Rozjímání na postní dobu 2020

Postní úkoly

5. neděle postní

„Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.“ (Mt 5,4)

Evangelium této neděle mluví o Ježíšově velikém zázraku – o vzkříšení Lazara (Jan 11,1-45). Na začátku je popisováno utrpení, které prožívala rodina a přátelé nad Lazarovou smrtí. Můžeme zde najít spojitost s Ježíšovými slovy „Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni“ (Mt 5,4). S utrpením se setkáváme i v naší společnosti. Může se týkat přímo nás, našich přátel nebo úplně cizích lidí. Jsou dvě možnosti, jak se k utrpení postavit. Buď můžeme dělat, že utrpení je „tabu“, o kterém se nemluví, nebo můžeme utrpení prožívat společně a navzájem se podporovat. Z Ježíšova postoje jasně vyplývá, že druhá varianta je ta správná. Člověk, který je schopen odevzdat své utrpení Bohu, který soucítí s druhými a sdílí s nimi jejich trápení, získává nakonec od Boha útěchu. Dostává sílu utrpení nést a být oporou pro druhé (srov. Gaudete et exsultate, čl. 76). Ježíš jako pravý Bůh totiž opravdu může slíbit, že plačící budou potěšeni. To dokázal i v dnešním evangeliu. Buďme i my v tomto týdnu zvlášť citliví k druhým, nevyhýbejme se pomoci a naše vlastní utrpení svěřme Ježíši.


4. neděle postní

„Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.“ (Mt 5,3)

V evangeliu této neděle čteme příběh o uzdravení slepého a o jeho obhajobě před farizei (Jan 9,1-41). Kde vzal nevzdělaný chudobný člověk takovou pohotovost a odvahu, aby před váženými představiteli židovské obce obhájil Ježíše, se kterým se setkal jen jednou? Odpověď nám mohou poskytnout Ježíšova slova: „Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království“ (Mt 5,3). Uzdravený slepec byl totiž příkladem člověka, kterého lze nazvat „chudým v duchu“. Není to proto, že by nebyl dostatečně vzdělaný nebo že by měl málo majetku. Papež František říká, že chudoba v duchu souvisí s tím, „do čeho vkládáme jistotu svého života“ (srov. Gaudete et exsultate, čl. 67). Pokud jsou to majetek, vzdělání, úspěch, zdraví, lidé či naše práce, časem hrozí, že budeme na těchto jistotách závislí, a kdybychom o ně přišli, náš život by se mohl zhroutit. Uzdravený člověk z dnešního evangelia svoji naději vložil do Ježíše, Božího Syna. Proto s ním neotřáslo vůbec nic, ani to, že ho farizeové vyhnali. Zkusme se proto v následujícím týdnu zamýšlet nad tím, co je pro nás v životě důležité a co je naším pokladem.


3. neděle postní

„Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.“ (Mt 5,6)

V evangeliu této neděle se Ježíš setkává u studny se Samaritánkou (Jan 4,5-42). Během hovoru, který spolu vedou, vychází najevo, že voda ze studny je sice schopna uhasit žízeň, kterou cítí naše tělo, ale není schopna uhasit mnohem větší žízeň, která je ukryta v lidské duši. Po čem vlastně lidská duše touží? Mohli bychom vyjmenovat mnoho různých věcí. O jedné touze Ježíš mluví i v horském kázání: „Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni“ (Mt 5,6). Co můžeme udělat pro to, abychom se mezi takové lidi mohli počítat i my? Papež František vysvětluje, že nám v první řadě má jít „o spravedlnost pro chudé a slabé“, a také o „věrnost Boží vůli v celém životě“ (srov. Gaudete et exsultate, čl. 79). Když nám záleží na druhých – snažíme se pomáhat svým bližním, nejsme lhostejní k utrpení a hájíme pravdu – tehdy toužíme po pravé spravedlnosti. Ježíš, Boží Syn, nás ujišťuje, že tato naše touha dojde naplnění. On se o to zasloužil svou smrtí na kříži a svým vzkříšením. V tomto týdnu se tedy zvlášť věnujme tomu, abychom ve světě rozšiřovali Boží spravedlnost.


2. neděle postní

„Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.“ (Mt 5,8)

Ježíš vzal Petra, Jakuba a Jana s sebou na vysokou horu, kde byl před nimi proměněn (Mt 17,1-9). Apoštolové ho mohli vidět v Boží slávě. Ježíš nám ovšem slíbil, že Boha můžeme vidět i my. Dal nám k tomu i návod: „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha“ (Mt 5,8). K tomu, abychom viděli, vnímali a poznávali Boha, tedy potřebujeme čisté srdce. Jak si je však udržet? Svět kolem nás nám poskytuje mnoho možností, čím naše srdce naplnit. Jsme zahlceni informacemi, obrazy, hudbou, požitky… Ne vždy vstupují do našeho srdce hodnotné podněty. Mnohé z nich oslabují naši lásku k Bohu i k bližním, a takovým je třeba se vyhýbat. Často zaplňujeme náš čas tím, co máme rádi. Pokud tedy máme rádi Boha a chceme ho vidět, potřebujeme být s ním. Udělejme si proto zvlášť v tomto týdnu na Boha čas v modlitbě nebo při četbě Písma svatého. I vztah k lidem se tvoří tím, že s nimi jsme a mluvíme s nimi, projevujeme si navzájem lásku a přátelství. To je další věc, o kterou bychom se měli snažit, abychom měli čisté srdce.


1. neděle postní

„Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny.“ (Mt 5,9)

V dnešním evangeliu (Mt 4,1-11) čteme, jak je Ježíš pokoušen na poušti. Ďábel ho chce odvést od jeho poslání a předkládá mu příjemné požitky tohoto světa jako záruku štěstí. Je to však jen falešná představa. I my v dnešní době máme přístup k mnoha věcem, které se tváří jako zdroje štěstí, ale vedou nás k soustředění se na sebe. Zdroj štěstí však není v tom, že budou uspokojeny všechny naše potřeby. Ježíš nám odhaluje, v čem štěstí opravdu spočívá. Pravidla pro šťastný život shrnul ve svém horském kázání do osmi blahoslavenství. Najdeme je v Matoušově evangeliu v 5. kapitole (Mt 5,1-12). Přestože jde o velmi starý text, je to živé Boží slovo, které se dotýká každého z nás. K evangeliu této neděle je vybráno „Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazvání Božími syny“. Co to znamená tvořit pokoj? Snažit se o to, aby byly mezi lidmi dobré vztahy. Toho docílíme jenom tak, že bližním budeme projevovat lásku, že je budeme vnímat a respektovat je. Kdo rozsévá pokoj, ten smýšlí o druhých upřímně, nešíří pomluvy a zbytečně nekritizuje, své bližní dokáže ocenit (srov. Gaudete et exsultate, čl. 87 a 88). Z evangelia je patrné, že i Ježíši, Synu Božímu, jde o pokoj mezi lidmi a Bohem. Když odolává ďábelským pokušením, stále myslí na svůj úkol, na nás a na naše vykoupení. Buďme proto následující týden i my takoví tvůrci pokoje. Inspirací k tomu nám mohou být lístečky s předsevzetími na tento týden, které najdete v košíku u „Hory blahoslavenství“. Zároveň si na horu můžete připevnit jednu postavičku a rozšířit tak zástup těch, kteří se snaží v Písmu svatém naslouchat Ježíšovým slovům.


Popeleční středa

S Ježíšem na hoře

Dnes začíná Postní doba, čas přípravy na Velikonoce. V letošním roce bude realizována postní aktivita vytvořená Diecézním katechetickým centrem v Brně. Tématem pro tuto aktivitu je horské kázání – blahoslavenství. Papež František říká: „Blahoslavenství jsou osobním průkazem křesťana.“ (srov. Gaudete et Exsultate, 63).

Proto si je budeme po celou dobu postní až ke 2. neděli velikonoční připomínat. Každou neděli si můžete vzít z košíčku připravený „průkaz“ křesťana, kde naleznete odkaz na nedělní evangelium a jedno z blahoslavenství, součástí je také inspirace k aktualizaci tohoto blahoslavenství v našem životě. Za účast na mši svaté můžete umístit postavičku na horu a připojit se tak k zástupu, který přichází za Ježíšem, aby slyšel jeho slova a řídil se jimi.

Na stránkách farnosti každou sobotu bude zveřejněno krátké zamyšlení nad souvislostmi evangelia a blahoslavenství, které může sloužit jako impuls k rozjímání doma v rodinách.