Od pondělí 11. března do čtvrtka 11. dubna je plánované malování kostela. Více informací

Historie kostela a farnosti sv. Martina v Blansku

       Blanenská farnost s kostelem sv. Martina patří mezi nejstarší na Moravě. Její původ dle legendy zasahuje až do roku 866, kdy navštívili osady na Blanensku slovanští věrozvěstové sv.Cyril a Metoděj. První historicky zaručená zpráva pochází z roku 1131, kdy se Blansko a Rájec uvádí jako bohaté statky olomouckého biskupství. Proto se také roku 1136 rozhodl olomoucký biskup Jindřich Zdík a držitel Blanska postavit zde kostel. Ale jeho spory s moravským knížetem Vratislavem zahájení stavby oddálily o dva roky. Roku 1138 bylo započato se stavbou, která byla dokončena v roce 1140. Kostel byl posvěcen téhož roku samotným biskupem Zdíkem.

      Kostel byl vystaven ve slohu prvních tvrzí. Pravděpodobně měl obdélníkový půdorys, neměl věž a byl prost všech stavebních okras. Byl obehnán vysokou zdí, která sloužila k obranným účelům. Zdá se být pravděpodobné, že v době tatarských nájezdů r. 1241 a v době husitských válek byl kostel vážně poškozen. O jeho obnovu se s největší pravděpodobností zasloužil nový olomoucký biskup a od roku 1436 také nový majitel statku Blansko Pavel z Miličína. O tom, že kostel v 15. století doznal určitých oprav či úprav, může svědčit popis kostela pocházející z konce 17. století, kde se praví, že kostel jakož i věž byl zbudován ve spodní části z kamene, měl tři zvony a věžičku zvanou Sanctus.

      Tento malý a zchátralý kostelík byl výrazně obnoven roku 1707 nákladem rodiny Gellhornů. Byla postavena nová věž, oratorium a kůr. Tento fakt je dokumentován jak erbem Gelhornů a nápisem na věži nad vchodem do kostela, tak pamětní deskou zasazenou do pravé vnitřní strany kostelní zdi obsahující chronogram s rokem 1710. Další významnou úpravou bylo prodloužení kostelní lodi k východu a přestavba kněžiště, která proběhla r. 1793 nákladem blanenského mlynáře Václava Matušky. O tom svědčí pamětní kámen za oltářem (nyní je umístěn v kapličce Panny Marie před kostelem). V této době se prakticky zastavil stavební vývoj kostela a jeho tehdejší podoba se dochovala až dodnes. Další vývoj zaznamenal pouze interiér kostela.