Interiér kostela

Zařízení presbytáře - Oltáře
Z dochované zprávy z roku 1520 je možné vyčíst, že v původním kostele byl jediný oltář, a to Panny Marie. Ten byl pravděpodobně v polovině 18. století (1725 nebo 1762) nahrazen oltářem sv. Martina a doplněn bočními oltáři Panny Marie Čenstochovské a sv. Judy Tadeáše. Všechny tři oltáře byly roku 1782 ozdobeny řezbami Heřmana Agapita Gallašů. Roku 1858 se uvádí tři oltáře a sice: hlavní oltář sv. Martina, boční oltář Matky Boží a sv. Judy Tadeáše, který je pravděpodobně později zasvěcen sv. Josefovi. Boční oltáře byly roku 1888 přebudovány v pseudogotickém slohu a byly zasvěceny Božskému srdci Páně a Srdci Mariinu, což zcela odpovídá lidové zbožnosti té doby. Stejně tak o rok později byl do pseudogotického stylu přebudován hlavní oltář sv. Martina, který byl navíc ozdoben sochami sv. Josefa a Panny Marie, které byly doposud na bočních oltářích, a sochami svatých Petra a Pavla. V této podobě se kostel bez výraznějších změn dochoval až do roku 1990, kdy byl proveden radikální zásah do interiéru kostela. Tato úprava byla vedena snahou zpřístupnit a usnadnit společné prožívání liturgie. Úprava interiéru byla uskutečněna podle návrhu brněnského sakrálního architekta. Staré pseudogotické oltáře a kazatelna byly rozebrány a uloženy do depozitáře. Místo nich byl v presbytáři vybudován jediný kamenný oltář, sedes, ambon a svatostánek. Celková dispozice presbytáře byla pozměněna ještě roku 1992, kdy Národní galerie v Praze dlouhodobě zapůjčila naší farnosti sádrový kříž (výška 380 cm), dílo Josefa Václava Myslbeka, který byl upevněn do zazděného středového okna sv. Martina v presbytáři. V důsledku toho byl sedes přemístěn do středové osy presbytáře právě pod tento kříž a svatostánek byl umístěn u okna sv. Cyrila. Taková je také aktuální podoba presbytáře.

Křtitelnice
S jistotou lze říci, že roku 1727 byla do kostela koupena nová křtitelnice, která byla velmi pravděpodobně později ozdobena řezbami Agapita Gallašů. V roce 1889 při celkové renovaci kostela byla zakoupena nová křtitelnice s cínovou vložkou na vodu a se soškou Jana Křtitele. Ta byla v kostele až do roku 1997, kdy byla při zemních pracích v sousední farnosti Rájec nad Svitavou nalezena gotická křtitelnice z 15. století. Ta byla zrestaurována a instalována do blanenského kostela na místo staré křtitelnice.

Křížová cesta ( pochází z roku 1889 )

Kazatelna ( uváděna již roku 1695 )
Zdali byla v druhé polovině 18. století ozdobena řezbami Agapita Gallašů, nebo jím vyhotovena nově, není zcela zřejmé. Z jistotou můžeme ale tvrdit, že do roku 1889 stávala na pravé straně presbytáře (z pohledu pozorovatele) a měla vchod ze sakristie. Po roce 1889 byla kazatelna upravena a přemístěna na levou stranu (zároveň i sakristie), kde plnila svou funkci do roku 1990, kdy byla nahrazena mramorovým ambonem.

Varhany
První zmínka o varhanách se týká jejich opravy, a to v roce 1695. Později roku 1750 byly tyto varhany nahrazeny novými. Další zpráva o varhanách není zcela jasná. Podle ní by další nové varhany byly zakoupeny již roku 1757, což se zdá být velmi nepravděpodobné. S jistotou však můžeme říci, že nový varhanní stroj s 8 znějícími rejstříky byl pro kostel zakoupen roku 1858. Donedávna byly v kostele instalovány varhany o 13 znějících rejstřících a 810 píšťalách pocházející z roku 1907, které však během svých takřka sto roků zaznamenaly mnoho úprav.
V roce 2002 bylo na farní radě farnosti rozhodnuto o zásadní rekonstrukci varhan. Důvodem bylo především značné poškození a téměř nefunkčnost původního nástroje a především velkorysá nabídka rodiny A. C. z Blanska na pokrytí největší části finančních výdajů spojených s rekonstrukcí varhan. O slavnosti "Tří králů" r. 2003 zazněly staré varhany naposled, jejich zvuk byl zaznamenán na CD nosič. Poté zajistila farnost jejich odbornou demontáž a následně i nezbytnou rekonstrukci kůru podle nových dispozic.
Nové dvou manuálové varhany o 20 znějících rejstřících postavil v roce 2003 Pavel Plhoň z Rájce-Jestřebí. Nástroj je tvořen elektropneumatickou soustavou s kuželkovými vzdušnicemi.
 
Obrázek   Více informací naleznete zde.

Betlém
Staví se v boční kapli kostela v době vánočních svátků a je poprvé připomínán r. 1755.

Socha bolestné Panny Marie v předsíni kostela
Socha byla na své místo instalována roku 1909. Pod ní je na kovové desce z blanenských železáren text Stabat mater.