Zařízení presbytáře - Oltáře
Z dochované zprávy z roku 1520 je možné vyčíst, že v původním
kostele byl jediný oltář, a to Panny Marie. Ten byl pravděpodobně v polovině 18.
století (1725 nebo 1762) nahrazen oltářem sv. Martina a doplněn bočními oltáři
Panny Marie Čenstochovské a sv. Judy Tadeáše. Všechny tři oltáře byly roku 1782
ozdobeny řezbami Heřmana Agapita Gallašů. Roku 1858 se uvádí tři oltáře
a sice: hlavní oltář sv. Martina, boční oltář Matky Boží a sv. Judy
Tadeáše, který je pravděpodobně později zasvěcen sv. Josefovi. Boční oltáře
byly roku 1888 přebudovány v pseudogotickém slohu a byly zasvěceny
Božskému srdci Páně a Srdci Mariinu, což zcela odpovídá lidové zbožnosti té
doby. Stejně tak o rok později byl do pseudogotického stylu přebudován hlavní
oltář sv. Martina, který byl navíc ozdoben sochami sv. Josefa a Panny Marie,
které byly doposud na bočních oltářích, a sochami svatých Petra a Pavla. V této
podobě se kostel bez výraznějších změn dochoval až do roku 1990, kdy byl
proveden radikální zásah do interiéru kostela. Tato úprava byla vedena snahou
zpřístupnit a usnadnit společné prožívání liturgie. Úprava interiéru byla
uskutečněna podle návrhu brněnského sakrálního architekta. Staré pseudogotické
oltáře a kazatelna byly rozebrány a uloženy do depozitáře. Místo nich byl v
presbytáři vybudován jediný kamenný oltář, sedes, ambon a svatostánek. Celková
dispozice presbytáře byla pozměněna ještě roku 1992, kdy Národní galerie
v Praze dlouhodobě zapůjčila naší farnosti sádrový kříž (výška 380 cm), dílo
Josefa Václava Myslbeka, který byl upevněn do zazděného středového okna sv.
Martina v presbytáři. V důsledku toho byl sedes přemístěn do středové osy
presbytáře právě pod tento kříž a svatostánek byl umístěn u okna sv. Cyrila.
Taková je také aktuální podoba presbytáře.
Křtitelnice
S jistotou lze říci, že roku 1727 byla do kostela koupena nová
křtitelnice, která byla velmi pravděpodobně později ozdobena řezbami Agapita
Gallašů. V roce 1889 při celkové renovaci kostela byla zakoupena nová
křtitelnice s cínovou vložkou na vodu a se soškou Jana Křtitele. Ta byla v
kostele až do roku 1997, kdy byla při zemních pracích v sousední farnosti
Rájec nad Svitavou nalezena gotická křtitelnice z 15. století. Ta byla
zrestaurována a instalována do blanenského kostela na místo staré
křtitelnice.
Křížová cesta ( pochází z roku 1889 )
Kazatelna ( uváděna již roku 1695 )
Zdali byla v druhé polovině 18. století ozdobena řezbami
Agapita Gallašů, nebo jím vyhotovena nově, není zcela zřejmé. Z jistotou můžeme
ale tvrdit, že do roku 1889 stávala na pravé straně presbytáře (z pohledu
pozorovatele) a měla vchod ze sakristie. Po roce 1889 byla kazatelna upravena
a přemístěna na levou stranu (zároveň i sakristie), kde plnila svou funkci do
roku 1990, kdy byla nahrazena mramorovým ambonem.
Varhany
První zmínka o varhanách se týká jejich opravy, a to v roce 1695. Později
roku 1750 byly tyto varhany nahrazeny novými. Další zpráva o varhanách není
zcela jasná. Podle ní by další nové varhany byly zakoupeny již roku 1757,
což se zdá být velmi nepravděpodobné. S jistotou však můžeme říci, že nový
varhanní stroj s 8 znějícími rejstříky byl pro kostel zakoupen roku 1858.
Donedávna byly v kostele instalovány varhany o 13 znějících rejstřících a
810 píšťalách pocházející z roku 1907, které však během svých takřka sto
roků zaznamenaly mnoho úprav.
V roce 2002 bylo na farní radě farnosti rozhodnuto o zásadní rekonstrukci
varhan. Důvodem bylo především značné poškození a téměř nefunkčnost původního
nástroje a především velkorysá nabídka rodiny A. C. z Blanska na pokrytí největší
části finančních výdajů spojených s rekonstrukcí varhan. O slavnosti "Tří králů" r.
2003 zazněly staré varhany naposled, jejich zvuk byl zaznamenán na CD nosič. Poté
zajistila farnost jejich odbornou demontáž a následně i nezbytnou rekonstrukci kůru
podle nových dispozic.
Nové dvou manuálové varhany o 20 znějících rejstřících postavil v roce 2003
Pavel Plhoň z Rájce-Jestřebí. Nástroj je tvořen elektropneumatickou soustavou s
kuželkovými vzdušnicemi.
Více informací naleznete zde.
Betlém
Staví se v boční kapli kostela v době
vánočních svátků a je poprvé připomínán r. 1755.
Socha bolestné Panny Marie v předsíni kostela
Socha byla na své místo instalována roku 1909. Pod ní je na
kovové desce z blanenských železáren text Stabat mater.